Untitled Document
list
     
 
napište svůj příběh  

Chcete-li se podělit o své zkušenosti, můžete nám poslat svůj příběh již dnes, stačí využít našeho formuláře.

A nemusí to být jen příběh, můžete poslat pár slov k zamyšlení, básničku, cokoli, čím byste pomohli návštěvníkům těchto stránek.

 
     
Vaše jméno / přezdívka

Místo pro Váš příběh

 

   

   
 
   
vaše příběhy
Na této stránce najdete obyčejná sdělení lidí, kteří se setkali s nadměrným strachem nebo smutkem zblízka. Jak jejich potíže začaly? Co je zhoršovalo? Kdy se rozhodli vyhledat pomoc a jaká byla jejich cesta ke znovunalezení radosti? Možná, že některý příběh pomůže i vám.  
   
doručené příběhy
  1 ... 2 - 3 - 4 - 5 - 6 - 7 - 8 - 9 - 10 - 11 - 12 - 13 - ... 91
 
20.02.2017 / Mateusz Milý
Prošel jsem si nepěkné období depresí, ale podařilo se mi to zvládnou nebo spíše jsem pochopil proč se mi deprese vraceli. Pokud někdo budete chtít pomoci, tak není problém, rád vám pomohu. Najdete mne přes vyhledávač na seznamu.

15.02.2017 / Eliška
Je mi teprve 15let. Před půl rokem se mi stala taková podivná věc. Normálně jsem s mamkou ležela a koukala na film v jedné chvilí na mě šel pocit strachu..a od te doby to začalo.. Každej den se bojím z jakým pocitem vstanu dokonce se mi zdá i o sebevraždě ale neudelala bych to na to se mam moc rada... Přrostě mam z ničeho nic strach a říkám si jaktože tohle všechno existuje já co to je?!¨¨ Dokonce jsem mimo realitu mimo sebe a lidi kolem mě mi nepřijdou jako lidi. spíše všechno jako moje představa v které jsem uvízla..chtěla bych pomoct ale nevím jak:(( Nikdo to neví BOJÍM SE

10.02.2017 / Jirina
Ahoj, změnila jsem dost věcí ve svém životě, ale něco ve mě mě zase stahlo dolů. Už se zase cítím hrozně, ať dělám, co dělám. Jsem zase na začátku a bojím se udělat krok dál. Četla jsem těď jedny stránky, něco na tom je. Ale donutit se, když je tak málo energie.http://www.dobrapsychiatrie.cz/deprese/deprese-a-prijemne-aktivity

9.02.2017 / Janis
Můžete mi někdo vysvětlit proč mám být na světě? Že mě prostě rodiče chtěli? Prosila jsem se o to někoho?Proč si myslíte, že když vás je většina tak tu musím být? Já nechci chodit do práce a dělat to co vy.A kvůli tomu jsem nenormální? Pro mě jsou nenormální lidi, kteří se přizpůsobují.Já tu být nechci, tak co mám dělat? Jsem blázen? Proč nejsou blázni ti ostatní?

8.02.2017 / prcek
ahojky rad bych s nekym pokecal o mojich uzkostech a depresich

1.02.2017 / Kdo?
Sedím na zemi, uprostřed pokoje, koukám kolem sebe, a cítím naprosté selhání a bezmoc.V jednu chvíli hlava plná plánů na úklid, jak to uklidím, přestavím, a srovnám, a v půlce mne přepadne pocit neschopnosti,a že to nezvládnu, sednu si a začnu brečet... je toho na mne moc, a doma nikdo nepomůže... je tak těžké usmívat se, když chcete být zalezlí doma, za závěsy, pod dekou, a nebýt....

29.01.2017 / Orion789@email.cz, cernysvet.wordpress.com
Neděle protkaná depresí. Nic nepomáhá. Přemýšlím a plánuju jak to udělám. Sháním si barbituráty. Pronajmu si hotelový pokoj. Bude klid. Konec. Je mi tak moc smutno.

26.01.2017 / Renata
Ahojky, 2 roky se léčím s depresí - střídavě - oblačno. Jsem v plném invalidním důchodě. Sice mám jednopokojový byt,ale co jsem se naposledy vrátila z nemocnice nějak nesnáším samotu.Momentálně bydlím u rodičů na vesnici. Přes den se strašně nudím. V podstatě trávím celý den v posteli. Hledám někoho, kdo má podobné problémy na občasný pokec přes internet, případně setkání na kafe. Bydlím v okrese Vyškov a je mi 45 roků - rozvedená a dítě vylétlé z hnízda.

20.12.2016 / Terka
Ahojky diky moc, vzala jsem si prasky na nervy, zacala jsem byt v klidu, tenprvni den co jsem se to dozvedela byl strasny, cely otekly oblicrj. Vim ze na me ze shora mysli a pomaha mi. Ja mam problem se zaclenovanim do spolecnosti kvuli tomu vsemu co mě potkalo, sebevedomi, deprese, uzkosti. V mladi jsem byla spis flegmatik, ted po tricitce melajcholik plus byvam vztekla jak cholerik. Nevim co se to se mnou deje, ztratila jsem kamarady, neumim komunikovat, prazdno v dusi, vztahy hruza neumim se s lidma o nicem bavit jen snad o pocasi 😓 Ucitel mi rekl ze mu pripominam Willa Huntinga, mam asi nejakou psychickou poruchu nebo fobii. Nevim jak byt normalni, vse vidim negativne. Nemela jsem to lehky v zivote, tak asi tak.

18.12.2016 / Cx
Smrt je bliz a bliz :-( co me asi tak muze zastavit? Je mi uz vsechno jedno. Nikomu na me nezalezi. A vite co? Je mi to fuk uplne fuk.uplne fuk je to sranda jak staci malo tak strasne malo smrt je vysvobozeni vysvobozeni

17.12.2016 / Ketrin
Mila Terko, drzte se.

17.12.2016 / Terka
Ahojky ve stredu mi zemrel bratr 37 na slabe srdicko, otec alkoholik. Psrtnera nemam, jen mamku. Je mi zle, nevim co delat, odesla velky kus moji duse. Je mi 31 a jsem sama, je mi psychicky spatne.

12.12.2016 / Petr1
Stanislava: A kde jsi?

27.11.2016 / Ketrin
Dneska zacal advent a me napadlo, ze si zapalim vanocni zvoneni. Uz roky vanoce nemusim. Kdyz mam(e) s necim spojene neco spatneho vyhybam(e) se tomu. To je jedine, co jsem pro pripravu vanoc udelala. Je mi uz dost let a zacina me mrzet, ze to tak rychle utika. Do padesatky to je pohoda, po padesatce je to uz na druhe strane kopce. Nekdy premyslim nad smrti, ale ve skutecnosti se ji bojim. Mam deti, vnoucka, fajn chlapa, ktery me nekdy tak stve, ze se muzu vzteky zblaznit, pejska, ktery me miluje. Muzu to napsat i takhle: Mam deti, jedno je vazne nemocne, druhe ma svoji hlavu a ne se vsim, co dela, souhlasim- boli me to, trapi... mam vnoucka, ktery je pusinka sladka, mam chlapa, u ktereho mam nekdy pocit, ze je sobec a psa, ktery me miluje. Citim, ze je to o pohledu na vec. Jedno dite bude stale nemocne (nebo ne?), druhe si stale bude delat to, co chce, vim, ze presne vi, co od zivota chce, mam vnoucka, ktery me ma rad, rad me vidi, rad si se mnou hraje, mam chlapa, ktery je trpelivy a fajn a ma me rad, mam psa, ktery me miluje. Jen chci napsat, ze je to o pohledu na vec. Ted mi je dobre, pak veci vidim pozitivneji, byla jsem u vnoucka, jsem nabita energii. V tydnu za nim pojedu zas :-) Pokusim se udrzet si alespon chvili tu radost, stesti, nez padnu zase do tech svych depresi, bolesti, kdy neplacu, ale slzy mi tecou. Jsem toho tak plna, ze pomyslim na to nejhorsi. Kdyz medituju, coz mi pomaha, predstavuju si, jak do me proudi energie. Naplnuje me celou, od konecku prstu, cele telo a je ji tolik, ze je vsude kolem me. Pak staci malo a vse je fuc. Tak strasne se bojim, hrozne moc se bojim. Pak prichazi bolest, nenavist, zlost... na vsechny a na vsechno... Prosim, nekamenujte me, neni to jen takova "depka", beru AD, chodim na terapie, casto pomyslim na sebevrazdu...

20.11.2016 / Liba
Mám krásnou dceru... a manzela....ale kvuli ni jsem stastna ...jinak s manzelem ne nerozumime si a neumim rict ne je me ze vseho zle mam deprese.Kazdy den porad dokola furt to sami bydlim v malym meste ktery nenavidim nikoho tu nemam NENAVIDIM.....tohle neni zivot

 
 
1 ... 2 - 3 - 4 - 5 - 6 - 7 - 8 - 9 - 10 - 11 - 12 - 13 - ... 91
 
   
©deprese.com
 
 
Vlastník a provozovatel stránek:
Designuj! s.r.o.

Autoři textů:
Na tvorbě těchto stránek se podílejí lékaři ze specializovaných pracovišt, zejména z Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice v Brně - Bohunicích, Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové, Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni, Psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc, z Psychiatrického centra Praha a další.
Autoři rozhovorů: Dr. Marie Retková,
Mgr. Hana Šimková, Dr. Allan Gintel.