Untitled Document
list
     
 
napište svůj příběh  

Chcete-li se podělit o své zkušenosti, můžete nám poslat svůj příběh již dnes, stačí využít našeho formuláře.

A nemusí to být jen příběh, můžete poslat pár slov k zamyšlení, básničku, cokoli, čím byste pomohli návštěvníkům těchto stránek.

 
     
Vaše jméno / přezdívka

Místo pro Váš příběh

 

   

   
 
   
vaše příběhy
Na této stránce najdete obyčejná sdělení lidí, kteří se setkali s nadměrným strachem nebo smutkem zblízka. Jak jejich potíže začaly? Co je zhoršovalo? Kdy se rozhodli vyhledat pomoc a jaká byla jejich cesta ke znovunalezení radosti? Možná, že některý příběh pomůže i vám.  
   
doručené příběhy
  1 - 2 - 3 - 4 - 5 - 6 - 7 - 8 - 9 - 10 - 11 - 12 - ... 95
 
15.05.2018 / Zuzi
Zakopla jsem o zlatou cihlu v garáži. Mám tam nepořádek, kola, kočárek a dvě auta, proto málo místa na ostatní věci. Z toho jsem měla dnes asi 10 minutovou depresi. Ne z toho, že mě bolí palec. Ale že už nezvládám ukládat výdělky tak, abych se o ně nepřerazila.... Už je nemám kam bezpečně usklaďňovat, abych se prodrala k autu. Začala jsem fondy, pak pozemky na Floridě, ale co je doma pod střechou je jistota. Bankám nevěřím a na akcie už nemám čas. Tak to šoupu do zlata, stříbra. Uvažuju o platině, ta je však nepraktická na případný prodej-odkup. Každý večer sleduju kurz dolaru a zlata. Než jdu spát. Už mi z toho hrabe. Já tomu, ale odmítám říkat deprese nebo nespavost. Chtěla jsem si opočinout, ale musela jsem i zrušit pobyt v hotelu v zahraničí, jak jsem byla nervozní, aby mě někdo neokradl. A to mám doma webky, které mohu přes mobil sledovat, co se děje. Jsem totiž sama a zahradník co ke mě dochází na thuje a trávu, by mohl být zvědavý. Už dvakrát mě jiní okradli. Jak z toho ven? Uvažuju o podpoře nějakého projektu třeba golf. hřiště, welness studia atp. Ale z okolí mám špatné zkušenosti. Můj problém až deprese (?) tedy zní co s prachama, abych byla klidná. Poradí někdo? Nebo je to jen můj špatný sen?!

8.05.2018 / TEREZA
DÁŠ TO MÁ MILÁ ............

8.05.2018 / Strach
Zitra jdu do prace. A ja si musim vzit prasky na zklidneni. Mam strach. Strach, co tam zas bude. Uz chappu, proc lidi opoustej dobrou praci. Uz vim.

3.05.2018 / Je to život?
Přijela jsem z práce a chtěla rovnou sem. Napsat, jak mi je. Čekala jsem, až budu v pokoji sama. Otevřu stránky a čtu M. 23 let. Tak nevím, napsat, jak se cítím, jak mi je? Mizerně. Netušila jsem, že někdy o tom budu uvažovat. Možná že uvažovala, ale zapomněla. Nevím. Je mi mizerně. Nikdy bych si nemyslela, že budu uvažovat o odchodu z práce. Ty jo, je to hrozný. V kolika letech lidé mění peníze za klid? Za víc pohody? Pohoda? Co to vlastně je. Svoji práci jsem měla vždycky ráda. Než... Nevím, co se děje kolem mě, ale stojí to za nic. V práci jsem si sedla a říkala si: Dám výpověď. Končím. Tohle nedávám. Nerozumím lidem, nevím, co si myslí. Co si ale myslí opravdu. Ne to co říkají. Je mi mizerně, je mi strašně mizerně. KOmu věřit a komu ne. Vlastně nikomu. Je to hrozný. Nevím kudy kam. Připadám si jako v pasti. Jako v pasti

2.05.2018 / M. 23 let
Už nemám žádnou energii a vůli cokoli se svým životem dělat. Pořád jenom 12ky ve zkurv... fabrice a pak domů na PC. Ven se někde pobavit jdu tak jednou za 2 měsíce, ani to ne. A stejně se akorát ožeru. 3 roky stereotyp jak prase, ne že by to kdysi na škole bylo o moc lepší... ale už roky nemám nikoho, s kým pravidelně bych trávil čas. Navíc od nového roku denně hulím trávu, všechny dny mi splývají do sebe, připadám si jako zombie, otupělý, ale když jsem high tak ty negativní myšlenky alespoň na chvíli zmizí. O to víc v depresi jsem pak v práci, střízlivý. Nebaví mě mluvit s lidmi, nesnáším když po mě někdo něco chce, už chci pokon od všeho. Navíc matka furt bojuje s chlastem, opět ji vyhodili z práce, už mi z toho jebe. V noci jsem zase nespal ani hodinu, brečel jsem pod peřinou jak malá holka. Chce se mi skočit pod vlak, každý den na to musím myslet... jaká jsem troska.

18.04.2018 / Martas
Po padesátce už je každý člověk unavený ať fyzicky či psychicky. Už se není schopen učit nové moderní a čím dál složitější věci a fyzicky už nezvládne tolik práce co dřív. Takže důchodu se nedožijem ve zdraví pokud si ho vůbec užijem. Stát nemá peníze na důchod, proto tvrdí, že se nám protáhl díky medicíně věk. Nesmysl po padesátce už vám buňky mozkové odchází a svaly a klouby chřadnou, plastika z vás může udělat mladice ale jen na venek. Proto jsou lidi vystresovaní, celý život dřou a nic z toho.Dětem ani vnukům nepomůžou a sami nemají na léky, vyhlídky supr. Tak kdo by neměl depku, jen ti bohatí. .

13.04.2018 / TEREZA
TRNU JAK TO SE MNOU DOPADNE NECHCI SKONČIT NA TRVALO V ÚSTAVU JE MI JEN NECELÝCH 54............DĚSNĚ SE BOJÍM ......

2.04.2018 / Zena nebo muz
Ocekava se ze budeme odolni. Mozna vetsina bere antidepresiva jen o tom nikdo nevi. Beda jak se to v praci domaknou. Je zle. Jste slabi? Nebo spis nejste silni? Zbavime se vas. Existuje zpusob. Vzdy existuje zpusob. Veci se meni. Lidi se meni. Neda se verit nikomu a nicemu. Zbavuji se vas protoze nejste dostatecne silni. Oni take nejsou. Jen to nepriznaji. Nepriznaji, aby mohli ukazovat na vas. Rika se, ze je dneska rovnopravnost. O rozdilech mezi muzi a zenami vam muzu vypravet. Staci ze jste muz. Vic nepotrebujete. Jste zena? Potrebujete sto procent navic a jeste je to malo. Zpusob jakym s vami jednaji, jak vas berou vazne...

1.04.2018 / TEREZA333
PRO KJONG- DĚKUJI ZA MOŽNOST SI TO PŘEČÍST ..........

28.03.2018 / Kjong
Život začne ale člověk si to neuvědomuje. Jsme malí a o lehce ovlivnitelní k činům co dospělí člověk považuje už přes čáru. Zde se život zlomil ale uvědomění že mi někdo ublížil přišlo až o mnoho let později. Právě v tento okamžik (cca 12 let) jsem si uvědomil že je něco špatně. Vše co jsem stalo jsem považoval snad jen za sen, bohužel sen to nebyl a realita je o to krutější. Tím že jsem zapíral, hledal útěchu v drogách či lidech. Bez úspěchu. Až v PL a nějaké edukaci jsem o tom promluvil. Zde jsme mi poprvé trochu ulevilo. Nyní jsem v ambulantní péči ale štěstí je v nedohlednu. Jsem poškozený a mám problém navázat vztah. Potřebuji k sobě někoho jak se říká normálního. Nyní co mě drží na vodou i když beru antidepresiva 3.generace je víra že jednou budu mít Rodinu. Děkuji potřeboval jsem křičet a někomu se vyspovídat. Tohle je asi lepší než deník.

24.03.2018 / TEREZA333
VÍRA V LÉPE DĚKUJI MĚ TOTIŽ ANI MEDIKACE BOHUŽEL NEPOMÁHÁ ...........POŘÁD SE SNAŽÍM ...............

11.03.2018 / Strach
Strach je velka mrcha a taky sstres. Neni puvidcem vseho, ale ma toho hodne na svedomi. Nejhorsi ale snad je, ze si neverim. Kdybych si verila, 90% vsech obav, strachu, stresu, jsou pryc. V pohode jsem trd uz jen, kdyz zdolam nejaky narocmy ukol. Prijde dalsi a jsem zas tam. Zacina mi semestr a ja mam strach, zda dokazu zkombinovat uceni s narocnou praci. Mit tak povahu nektere veci hodit za hlavu. Rano se probouzim se stresem. V noci se budim stresem. Chtela bych klidnejsi zivot a ten neprichazi a neprichazi. Vim, ze je to moje vina. Vim, ze kazdy strujcem sveho stesti. Bojim se z toho vystoupit. Bojim se toho neznama. A ted bych mela didelat tu skoku. Mam strach, mam hrozny strach :(

8.03.2018 / Víra v lépe
Pro TEREZA333 Měla jsem stejné problémy, panický strach ze smrti, nemocí, strach o děti, o blízké strach ze všeho.Už se to nedalo. Mě odborník s medikamenty pomohl, ale chvíli to trvá než to začne účinkovat.Počkejte ještě , nebo se zeptejte jestli by vám nedal něco jiného, stojí to za to, s tím strachem nejde žít. Je to obluda která ovládá víc a víc Váš život.Držím palce

8.03.2018 / Víra v lépe
Pro trapilka9a Tím se opravdu netrap, je to úplně normální a běžný, jen s malýma obměnama. Dělala jsem něco podobného a moje dcerka teď taky, ale je to opravdu jen zvědavost a zkoumání dětí. I můj malý syn se s malou sestrou zkoumají navzájem. Jste úplně v pořádku a zbytečně se trápíte. Užívejte života a tamto nechte za sebou jen jako vzpomínku na dětskou zvýdavost.

7.03.2018 / trapilka9a
Tereza33 nemohu tě najít. Napiš mi na e-mail bbbxnn@post.cz . Děkuji a svůj problem řeším a je mi lip, tak se určitě nebojte, protože dusit v sobě něco je strasne.

 
 
1 - 2 - 3 - 4 - 5 - 6 - 7 - 8 - 9 - 10 - 11 - 12 - ... 95
 
   
©deprese.com
 
 
Vlastník a provozovatel stránek:
Designuj! s.r.o.

Autoři textů:
Na tvorbě těchto stránek se podílejí lékaři ze specializovaných pracovišt, zejména z Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice v Brně - Bohunicích, Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové, Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni, Psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc, z Psychiatrického centra Praha a další.
Autoři rozhovorů: Dr. Marie Retková,
Mgr. Hana Šimková, Dr. Allan Gintel.