Untitled Document
list
     
 
napište svůj příběh  

Chcete-li se podělit o své zkušenosti, můžete nám poslat svůj příběh již dnes, stačí využít našeho formuláře.

A nemusí to být jen příběh, můžete poslat pár slov k zamyšlení, básničku, cokoli, čím byste pomohli návštěvníkům těchto stránek.

 
     
Vaše jméno / přezdívka

Místo pro Váš příběh

 

   

   
 
   
vaše příběhy
Na této stránce najdete obyčejná sdělení lidí, kteří se setkali s nadměrným strachem nebo smutkem zblízka. Jak jejich potíže začaly? Co je zhoršovalo? Kdy se rozhodli vyhledat pomoc a jaká byla jejich cesta ke znovunalezení radosti? Možná, že některý příběh pomůže i vám.  
   
doručené příběhy
  1 - 2 - 3 - 4 - 5 - 6 - 7 - 8 - 9 - 10 - 11 - 12 - ... 95
 
13.04.2018 / TEREZA
TRNU JAK TO SE MNOU DOPADNE NECHCI SKONČIT NA TRVALO V ÚSTAVU JE MI JEN NECELÝCH 54............DĚSNĚ SE BOJÍM ......

2.04.2018 / Zena nebo muz
Ocekava se ze budeme odolni. Mozna vetsina bere antidepresiva jen o tom nikdo nevi. Beda jak se to v praci domaknou. Je zle. Jste slabi? Nebo spis nejste silni? Zbavime se vas. Existuje zpusob. Vzdy existuje zpusob. Veci se meni. Lidi se meni. Neda se verit nikomu a nicemu. Zbavuji se vas protoze nejste dostatecne silni. Oni take nejsou. Jen to nepriznaji. Nepriznaji, aby mohli ukazovat na vas. Rika se, ze je dneska rovnopravnost. O rozdilech mezi muzi a zenami vam muzu vypravet. Staci ze jste muz. Vic nepotrebujete. Jste zena? Potrebujete sto procent navic a jeste je to malo. Zpusob jakym s vami jednaji, jak vas berou vazne...

1.04.2018 / TEREZA333
PRO KJONG- DĚKUJI ZA MOŽNOST SI TO PŘEČÍST ..........

28.03.2018 / Kjong
Život začne ale člověk si to neuvědomuje. Jsme malí a o lehce ovlivnitelní k činům co dospělí člověk považuje už přes čáru. Zde se život zlomil ale uvědomění že mi někdo ublížil přišlo až o mnoho let později. Právě v tento okamžik (cca 12 let) jsem si uvědomil že je něco špatně. Vše co jsem stalo jsem považoval snad jen za sen, bohužel sen to nebyl a realita je o to krutější. Tím že jsem zapíral, hledal útěchu v drogách či lidech. Bez úspěchu. Až v PL a nějaké edukaci jsem o tom promluvil. Zde jsme mi poprvé trochu ulevilo. Nyní jsem v ambulantní péči ale štěstí je v nedohlednu. Jsem poškozený a mám problém navázat vztah. Potřebuji k sobě někoho jak se říká normálního. Nyní co mě drží na vodou i když beru antidepresiva 3.generace je víra že jednou budu mít Rodinu. Děkuji potřeboval jsem křičet a někomu se vyspovídat. Tohle je asi lepší než deník.

24.03.2018 / TEREZA333
VÍRA V LÉPE DĚKUJI MĚ TOTIŽ ANI MEDIKACE BOHUŽEL NEPOMÁHÁ ...........POŘÁD SE SNAŽÍM ...............

11.03.2018 / Strach
Strach je velka mrcha a taky sstres. Neni puvidcem vseho, ale ma toho hodne na svedomi. Nejhorsi ale snad je, ze si neverim. Kdybych si verila, 90% vsech obav, strachu, stresu, jsou pryc. V pohode jsem trd uz jen, kdyz zdolam nejaky narocmy ukol. Prijde dalsi a jsem zas tam. Zacina mi semestr a ja mam strach, zda dokazu zkombinovat uceni s narocnou praci. Mit tak povahu nektere veci hodit za hlavu. Rano se probouzim se stresem. V noci se budim stresem. Chtela bych klidnejsi zivot a ten neprichazi a neprichazi. Vim, ze je to moje vina. Vim, ze kazdy strujcem sveho stesti. Bojim se z toho vystoupit. Bojim se toho neznama. A ted bych mela didelat tu skoku. Mam strach, mam hrozny strach :(

8.03.2018 / Víra v lépe
Pro TEREZA333 Měla jsem stejné problémy, panický strach ze smrti, nemocí, strach o děti, o blízké strach ze všeho.Už se to nedalo. Mě odborník s medikamenty pomohl, ale chvíli to trvá než to začne účinkovat.Počkejte ještě , nebo se zeptejte jestli by vám nedal něco jiného, stojí to za to, s tím strachem nejde žít. Je to obluda která ovládá víc a víc Váš život.Držím palce

8.03.2018 / Víra v lépe
Pro trapilka9a Tím se opravdu netrap, je to úplně normální a běžný, jen s malýma obměnama. Dělala jsem něco podobného a moje dcerka teď taky, ale je to opravdu jen zvědavost a zkoumání dětí. I můj malý syn se s malou sestrou zkoumají navzájem. Jste úplně v pořádku a zbytečně se trápíte. Užívejte života a tamto nechte za sebou jen jako vzpomínku na dětskou zvýdavost.

7.03.2018 / trapilka9a
Tereza33 nemohu tě najít. Napiš mi na e-mail bbbxnn@post.cz . Děkuji a svůj problem řeším a je mi lip, tak se určitě nebojte, protože dusit v sobě něco je strasne.

7.03.2018 / TEREZA333
PRO TRAPILKU ANO PŘESNĚ TÁK ..........JESTLI.. BUDEŠ CHTÍT OZVI SE NA FB Terezka R adovanova...........MOC SE OPATRUJ A DĚKUJI ...................

7.03.2018 / trapilka9a
Tereza33 znám ten pocit kdy se snažíš na něco nemyslet, ale přitom na to myslis pořad. Třeba jsou chvilky kdy na to nemyslím a pak si zase vzpomenu.

7.03.2018 / TEREZA333
BOJÍM SE TRVALE , ŽE SE ZBLÁZNÍM A ČI ZEMŘU SNAŽÍM SE NA TO NEMYSLET ALE JDE MI TO HLAVY SAMO .................V ÚSTAVU BYCH TO NEDALA VŮBEC ...........POŘÁD DOUFÁM ŽE TO BUDU MOCI NĚKOMU ŘÍCT ..............MÁM MEDIKACI ALE NEPOMÁHÁ ..........JE TO PEKLO ........

6.03.2018 / trapilka9a
Dale se mi stalo to stejné na táboře. Tření s jedním klukem a bylo mi asi 8 a beru to tak ze jsem byla malé dítě ale pořad mě to uzira. Rekla jsem to svému nejlepšímu kamarádovi a říkal ze jsem byla malá a ze je to vpohode a ma mě rad. Takže teď jsem o 50% na tom lépe.

6.03.2018 / trapilka9a
Dobrý den.. těžko se mi o tomto mluví, ale už to chci dostat ze sebe, protože se neskutečně trapim a už to dal nesnesu. 9let to v sobě držím. Začalo to když jsem ještě chodila do školky, zpatrila jsem rodiče při sexu a tady asi začala ta “inspirace”, jelikož berete rodiče za vzor a já nevěděla co to sex je nebo jaké jsou rodinné vztahy... Nejprve jsem to zkoušela s plyšakem (otirala jsem se o něj) Pak už to horsi.. někdo s kým do teď ziju.. Já a můj bratr jsme to zkoušeli také, přes oblečení a otirali jsme se o sebe. Jsem pořad panna to jsem si jistá. Dále když jsem byla u příbuzných, tak tam byl jeden kluk a můj bratr (10,13) šla jsem za závěsy a tam rychle ukázala zadek (1vterina) a pak jsme se s tím klukem otirali o sebe.. Hrozně mě to užíra a bojím se reakce lidi.. Nikdo to neví. Není to tak “hrozne”, ale i tak je to něco co bych už nikdy neudělala.. Jako malá jsem nevěděla co to znamená atd. V 11 jsem si to uvědomila a plakala jsem. Pak se to nějak ztratilo a až teď v 15 jsem z toho opět špatná. Už jsem dlouho premyslela jít k psychuatrovi nebo něco napsat. Bojím se ze to nezvládnu a ta tíha na srdci a bolest je hrozná... Mám pocit který neumim popsat a pocit ze to musim toto rict vsem a ze nejsem normální a nevim či s tím dokážu žít... Děkuji za odpověď.

4.03.2018 / strach
Život si s náma zahrává, jak jen může. Mít odvahu, mít jen tak odvahu. Někdy si říkám, Bože, život je tak krátky. Proč se honit? Vždyť tu nejsme navěky. Jsme tu jen nějakou část. Jenže...jsme hnusní, možná spíš, jsem hnusná, nevím, o čem je život? Přemýšleli jste nad tím? Nic není na věky. Je jedno, jestzli umřeme na nemoc nebo nás něco zabije, prostě umřeme, umřeme.Když si to takhle říkám, ...říkám si, proč nežít co nejlépe, ale jde to? Vím, že vydržím, ale je to těžký, je to sakra těžký.... O čem je život? proč, proč jsme tu, když stejně umřeme...? Proč se honit, proč se snažit? Umřeme, umřeme. Co je podstatou člověka? Co je podstatou žití? Umřeme, všichni umřeme. Dřív ebo později, všichni umřeme. Ať se budeme snažit nebo ne, ať budeme žít spořádaně nebo ne, ať děláme co děláme, umřeme. Proč jen dal bůh lidem rozum? proč? aby věděli, co bude? co nastane? není líp těm, kdo na všechno kašlou? je, určitě je. víte proč se trápíme? protože jsme pitomí. kašlat na všechno a na všechny, to dnes letí. A doktoři? Myslíte že vám pomůžou? určitě ne. Je to jejich práce, dělají jen to, co je uživí a přinese jim něco navíc. Nic jiného. Věřte mi.

 
 
1 - 2 - 3 - 4 - 5 - 6 - 7 - 8 - 9 - 10 - 11 - 12 - ... 95
 
   
©deprese.com
 
 
Vlastník a provozovatel stránek:
Designuj! s.r.o.

Autoři textů:
Na tvorbě těchto stránek se podílejí lékaři ze specializovaných pracovišt, zejména z Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice v Brně - Bohunicích, Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové, Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni, Psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc, z Psychiatrického centra Praha a další.
Autoři rozhovorů: Dr. Marie Retková,
Mgr. Hana Šimková, Dr. Allan Gintel.