Untitled Document
list
     
 
napište svůj příběh  

Chcete-li se podělit o své zkušenosti, můžete nám poslat svůj příběh již dnes, stačí využít našeho formuláře.

A nemusí to být jen příběh, můžete poslat pár slov k zamyšlení, básničku, cokoli, čím byste pomohli návštěvníkům těchto stránek.

 
     
Vaše jméno / přezdívka

Místo pro Váš příběh

 

   

   
 
   
vaše příběhy
Na této stránce najdete obyčejná sdělení lidí, kteří se setkali s nadměrným strachem nebo smutkem zblízka. Jak jejich potíže začaly? Co je zhoršovalo? Kdy se rozhodli vyhledat pomoc a jaká byla jejich cesta ke znovunalezení radosti? Možná, že některý příběh pomůže i vám.  
   
doručené příběhy
  1 ... 7 - 8 - 9 - 10 - 11 - 12 - 13 - 14 - 15 - 16 - 17 - 18 - ... 89
 
9.07.2016 / pocit
Ano, z venčí to tak může vypadat. Ale zdaleka to tak není. Dobré postavení, také úspěch s sebou nese spoustu odpovědnosti. Jenže někdy váš pocit odpovědnosti nezapadá do představ druhých.

9.07.2016 / J.
Takové pocity jsem mívala velmi často. Je dobré se jich včas zbavit, protože nás ničí. Užírají nás a pořád se v tom motáme, aniž se tím něco vyřeší. Sebelítostí trpí neustále i moje dospělá dcera.Neustále vidíme kolem sebe úspěšné lidi, ať už v televizi nebo o nich čteme na internetu. Vypadají tak šťastně a bezstarostně, ale to je jenom zdání.

9.07.2016 / pocit
Pocit úplnýho selhání a obrovský nespravedlnosti. Nemůžu se toho zbavit. Je to možná jen sebelítost. Ať je to co je to. Je to prostě tady. Je to tady se mnou ve mně

8.07.2016 / Nikdo a nic
Nemůžu, neznám Tě. Nevím kdo koho zná. Nemůžu psát o věcech, když nevím kdo koho zná. Ale děkuju

8.07.2016 / Orion789@email.cz
Pro nikdo a nic: Co to zkusit napsat ? Klidně mně. Mlčím jak hrob, toho se bát nemusíš. Mně třeba psaní pomáhá. Nechceš to alespoň zkusit ?

8.07.2016 / nikdo a nic
Dneska se mi stala tak nepříjemná věc a já nevím, jak se s tím vypořádat.Užírá mě to. Tak strašně mě to užírá!!!!!!!!

8.07.2016 / x
Ahoj, nějaká kamarádka z prahy, která má také deprese a cítí se sama???

7.07.2016 / Radka
Takhle nějak to mám taky. Klapka, která mě upozorňuje, že bych to někomu nemohla udělat. Přesto si myslím, že to najednou může udělat cvak a je to. Říkám si, že ta klapka ukazuje, že na tom ještě jsem relativně dobře. Držím všem pěsti, aby to měli podobně. Ráda bych pro Orion něco udělala, aby jí bylo lépe, ale mám v rukávu jen otřepané rady - léky a terapie.

7.07.2016 / sluníčko
Pro Oriona nehledej někoho kdo chce s tebou umřít, ale toho kdo chce s tebou sdílet starosti, smutek,. pochopení a pak i snad radost, najít ten smysl života. Není to lehké, byla jsem dloulho na práškách, taky už kolikrát nemohla vylézt z lůžka, jen naštěstí určitá klapka, že to svým bližním nemůžu udělat, přece jen by byly nešťastní. Pak přišla spřízněná duše a dnes už zase mám okolo sebe modrou oblohu a sluníčku a doufám, že to bude fajn. přeji všem aby to zvládli a našli si něco pozitivního v tom těžkém životě.

6.07.2016 / Orion789@email.cz
Hledám někoho, kdo také nechce umřít sám.

4.07.2016 / Iva
Dívala jsem se na Vaše stránky cernysvet. Asi dost pomáhá to takhle vypsat. Držím pěsti, ať se daří.

4.07.2016 / Marie
O víkendu jsem byla v ZOO. Nejdřív jsem myslela, že mi budou vadit lidi kolem. Bylo jich tam mraky. Nevadili. Bylo tam moc hezky.

4.07.2016 / Orion789@email.cz , cernysvet.wordpress.com
Tak už zase nějak nemohu dál. Myšlenky se míhají jedna přes druhou, soustředění uteklo někam pryč. Jen ta jedna myšlenka zůstává. A sílí. Dva dny volna budou doslova k nepřežití.

2.07.2016 / Kopretina
Ahoj hodně dlouho jsem tady nebyla.čas až moc rychle utíká a věci se příliš rychle měni.Ale problémy jsou pořád nějaké.Pořád je co řešit.člověk někdy rychle vypadne z toho deního režimu.Najednou zjištuji že jsem se někam až moc dlouho nedostala protože na to není čas a je pořád něco jiného.Nejhorší je zjištění že lidi které jste měli rádi za svoje kamarády o které jste se mohli opřít ve skutečnosti žádní kamarádi nejsou.když byly nějaké společné problémy byly jsme při sobě ale jak už ten druhý se problémů zbaví a je na tom dobře a má po starostech jako by se mezi námi vše zpřetrhalo a už je vůbec nezajímá že vy máte starosti.tak staří kamarádi odcházejí přestáváte tam chodit na návštěvy přestáváte se scházet i spolu komunikovat problémy narůstají zase ve vás jiné už ale nemáte kam zajít a ským popovídat když byly na dně byly jsme si i vzácní ted ne najednou se přislo k něčemu lepšímu a mohou si vše dovolit a je všechno jinak.vy začínáte chodit teda jinam a hledat jiné lidi.ale i tak je to smutné pořád ve mně je jakýsi strach někdy ani nevím co to je že zůstanu uplně sama.bojím se i existenčních potíží že kamarádka se kterou se znáte skoro pět let ted najednou není kamarádka mrzí mně to a trápí mně to.

30.06.2016 / Orion789@email.cz
Kdybyste si někdo chtěl poklábosit po mailu prosím napište.

 
 
1 ... 7 - 8 - 9 - 10 - 11 - 12 - 13 - 14 - 15 - 16 - 17 - 18 - ... 89
 
   
©deprese.com
 
 
Vlastník a provozovatel stránek:
Designuj! s.r.o.

Autoři textů:
Na tvorbě těchto stránek se podílejí lékaři ze specializovaných pracovišt, zejména z Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice v Brně - Bohunicích, Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové, Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni, Psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc, z Psychiatrického centra Praha a další.
Autoři rozhovorů: Dr. Marie Retková,
Mgr. Hana Šimková, Dr. Allan Gintel.