Untitled Document
klicky
   
 
Nespor
Prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc.,
Psychiatrická léčebna Bohnice
 
 
Rozhovory vyjadřují osobní názory autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele těchto stránek.

Starší rozhovory

 
   
   
rozhovor
Komfort, pohodlí, klid... to by měla přinášet vyspělá civilizace. Namísto toho jsme téměř bez oddechu vystaveni proudu tisíců změn, ať už v prostředí rodinném, pracovním, společenském nebo přírodním. Lidský mozek se stále rychleji snaží zpracovat nové informace a udržet rovnováhu uvnitř těla i duše. Kam vede civilizační stres
a co s jeho následky? Známe cestu k harmonii?
 
   

rozhovor s Prim. MUDr. Karlem Nešporem, CSc.
Alkohol není součástí žádného lékopisu na světě

Je moudré řešit depresi, ale i jiné bolavé stavy duše třeba i jednou skleničkou? Pomáhá alkohol odbourávat depresi?

  • Pít při depresi alkohol je stejně mazané, jako hasit oheň petrolejem. Alkohol vyvolává poruchy nálady i u lidí, kteří žádné jiné duševní problémy nemají. Z hlediska fungování mozku se to dá snadno vysvětlit. Působky dobré nálady se při ovlivnění alkoholem vyplýtvají, navíc dojde ke zhoršení vnitřního prostředí těla. V kocovině pak lidé trpí.

Může být pravidelné požívání alkoholu důsledkem stejného napětí nebo nespokojenosti, kterou dobře zná třeba člověk s žaludečními vředy?

  • To, zda člověk nepije či pije alkohol, a v jakém množství, je dáno vzájemným působením řady činitelů. Stres k nim patří, ale není to jen otázka stresu. Přehled nejdůležitějších rizikových a ochranných činitelů zabere několik stránek. Zájemci mohou zalistovat v knize Alkohol, drogy a vaše děti, která je volně ke stažení na www.plbohnice.cz/nespor.

Existují odhady nebo přesnější údaje, jak často léčí lidé depresi pitím?

  • V klinické praxi se častěji setkáváme s opakem. Člověk pije nadměrně alkohol, zatíží svůj mozek a navíc si způsobí spoustu problémů. Pak přichází deprese.

Otočme otázku: kdy začne požívání alkoholu vyvolávat depresivní stavy?

  • To je individuální. Různí lidé mívají svá zranitelná místa jinde. U někoho se kvůli alkoholu objeví deprese, jiný si způsobí jaterní onemocnění, další dostane rovnou delirium tremens a vidí třeba stroječky a vrtulky.

Podléhají pití, potažmo řešení problémů pomocí alkoholu, více muži či ženy?

  • Pití alkoholu kvůli depresím a úzkostem je častější u žen, u mužů se více uplatňuje například vliv nevhodné společnosti.

Kde je hranice mezi běžnou – společenskou či příležitostnou - konzumací alkoholu a alkoholismem? Existuje jakési bezpečné množství alkoholu?

  • Závislost na alkoholu (dříve alkoholismus) je v Mezinárodní klasifikaci nemocí přesně definována. Tuto definici jsem zpracoval do jednoduchého dotazníku
    (viz příloha).
  • Bezpečná hranice může být i nula. Alkoholu by se měli úplně vyhnout například řidiči, lidé závislí na drogách a s jinými nemocemi, které alkohol zhoršuje. Alkohol se nesnáší s velkým množstvím léků, včetně běžných léků proti bolestem. Od alkoholu by měly abstinovat děti a dospívající, těhotné ženy a lidé se sklonem k násilí. Výše uvedené je důvodem, proč Světová zdravotnická organizace v současnosti neuvádí bezpečnou dávku alkoholu. Její dřívější materiály hovořily o bezpečné denní dávce u zdravého dospělého 16 g alkoholu u ženy a 24 g u muže (tedy asi půl litru piva nebo 2 dcl vína). Ukázalo se ale, že i to zvyšuje riziko dopravní nehody nebo rakoviny prsu u žen. Riziko roste úměrně dávce.

Četl jsem ale řadu článků, že sklenka vína denně může působit na organismus velmi pozitivně a oddaluje případnou demenci starších lidí. Může být alkohol léčivem?

  • Alkohol, pokud je mi známo, není součástí žádného lékopisu na světě. Propagace alkoholu je v zájmu jeho bohatých výrobců, kteří do ní masivně investují. Ti nebudou určitě propagovat studii, která pozitivní účinky malých dávek alkoholu věrohodně zpochybňuje. A to i ve vyšším věku. O alkoholu se informuje jednostranně a neobjektivně. A když už jsme u těch starších lidí. Alkohol právě u nich vstupuje do nebezpečných interakcí s léky, zvyšuje krevní tlak, zhoršuje jaterní nemoci, cukrovku atd.

Existuje nějaká souvislost mezi alkoholismem a stupněm inteligence, anebo jakou roli v tom hraje osobnost?

  • Vyšší inteligence a zdravá osobnost jsou ochrannými činiteli. Ale nedá se na ně spoléhat. Známe řadu lidí, kteří si navzdory tomu vytvořili závislost.

A co role dědičnosti či prostředí?

  • To je podobné. Závislost na alkoholu u rodičů nebo neutěšené poměry v dětství riziko zvyšují. Jejich negativní vliv mohou vyvážit ale činitele ochranné, třeba zdravý způsob života, vhodná společnost, kvalitní zájmy.

Lze říct jednoduše, jaký vliv má alkohol na tělesné zdraví?

  • V celosvětovém měřítku spolu s tabákem zabíjejí ze všech drog nejvíce lidí.
    a to i mladých.

Je vzájemný vztah deprese a alkoholu pro lékaře a zejména pacienta velký problém? Jak se léčí?

  • Problémem to je. Americké autority říkají, že u závislého na alkoholu lze spolehlivě diagnostikovat depresi jiného původu nejméně po měsíci abstinence, lépe po třech. V případě deprese vyvolané alkoholem stačí léčit pouze závislost. U souběžně probíhající závislosti a depresivní poruchy jiného původu je třeba léčit obojí a to obvyklými způsoby včetně antidepresiv a psychoterapie.

Někde jste napsal, že podstatou léčby je přiznání se sama sobě. Je ale člověk s depresivními stavy a navíc podléhající alkoholu toho schopen?

  • To, že se člověk ocitne na dně, může pomoci si přiznat závislost a motivovat k hledání pomoci. Naštěstí není nutné čekat, až dojde k pádu na dno, při moderní léčbě závislosti se hodně pracuje s motivací. To by ale bylo na delší povídání.

Poznáme, kdy je nejvyšší čas navštívit lékaře? Jaké jsou jednoznačné znaky závislosti?

  • Znaků závislosti je šest a jsou uvedeny v již zmíněném dotazníku, k diagnóze závislosti je zapotřebí tří nebo více z nich. Závislost na alkoholu je určitě dobrým důvodem, proč vyhledat odbornou pomoc. Závislost ale není jediným problémem, který alkohol působí. Za lékaři přicházejí i lidé, kteří závislí nejsou, ale kterým alkohol poškodil slinivky nebo játra, zhoršil vysoký krevní tlak, způsobil úraz nebo jinak ublížil.

Jaké je procento úspěšnosti, že se člověk ze závislosti na alkoholu dostane?

  • Záleží na okolnostech, vysoká úspěšnost bývá u počínajících problémů a lidí ve stabilní sociální situaci. Čím déle alkoholový problém trvá a čím větší škody a zmatky působí, tím je to obtížnější. U lidí s počínajícími problémy může pomoci svépomocná příručka. Jednu takovou jsem napsal, jmenuje se Zůstat střízlivý a je volně ke stažení z www.plbohnice.cz/nespor.

Na závěr dovolte upravenou otázku o slepici a vejci:
byla dřív deprese nebo alkoholismus?

  • Možné jsou všechny varianty. Často alkohol předchází depresi, zvláště u mužů. Často se ale také vyskytují samostatně buď jen závislost na alkoholu, nebo jen deprese. A je také možný souběh těchto dvou problémů. Lidé s depresivní poruchou udělají dobře, když se alkoholu vyhnou. Je pro ně obzvláště nebezpečný. V dnešní době existují bezpečné a účinné způsoby, jak deprese léčit.

Příloha

  • Dotazník závislosti
    Všechny následující otázky se týkají období posledních 12 měsíců. Vyberte tu z následujících odpovědí, která se nejvíc blíží skutečnosti, a zatrhněte ji.
  1. Cítili jste během posledních 12 měsíců silnou touhu
    nebo nutkání pít alkohol?
    Ne - Někdy - Často
  2. Nedokázali jste se ve vztahu k alkoholu ovládat? (Pili jste i tehdy, když to bylo nevhodné, nebo jste vypili víc, než jste původně chtěli?)
    Ne - Někdy - Často
  3. Měli jste tělesné odvykací potíže („absťák“) po vysazení alkoholu
    (např. nejčastěji třes po ránu)?
    Ne - Někdy - Často
  4. Zvyšovali jste dávku alkoholu, abyste dosáhli účinku,
    původně vyvolaného nižší dávkou?
    Ne - Někdy - Často
  5. Zanedbávali jste dobré záliby kvůli alkoholu, nebo jste potřebovali více času k získání a k pití alkoholu, nebo k zotavení se z účinku alkoholu?
    Ne - Někdy - Často
  6. Pokračovali jste v pití alkoholu přes škodlivé následky, o kterých jste věděli? Ne - Někdy - Často

Vyhodnocení
Spočítejte odpovědi „často“ a odpovědi „někdy“,
3 - 6 odpovědí „často“ a „někdy“ znamenají, že se jedná o závislost.

 
 
   
©deprese.com
 
 
Vlastník a provozovatel stránek:
Designuj! s.r.o.

Autoři textů:
Na tvorbě těchto stránek se podílejí lékaři ze specializovaných pracovišt, zejména z Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice v Brně - Bohunicích, Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové, Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni, Psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc, z Psychiatrického centra Praha a další.
Autoři rozhovorů: Dr. Marie Retková,
Mgr. Hana Šimková, Dr. Allan Gintel.