Untitled Document
klicky
   
 
Plzak
Doc. MUDr. Miroslav Plzák, CSc.
Narodil se r. 1925 v Libušíně u Kladna. Od r. 1964 až do r. 1989 byl primářem a zástupcem přednosty Psychiatrické kliniky UK Praha. Řídil výzkumnou poradnu pro depresívní stavy a je spoluzakladatelem Linky důvěry v Praze. Autor monografie Depresívní stavy v dospělém věku a mnoha dalších publikací. Specializoval se na poruchy manželského soužití a jako první na světě napsal vysokoškolskou učebnici na toto téma. Založil první Linku důvěry, je čestným členem Asociace manželských a rodinných poradců v Čechách.
 
 
Rozhovory vyjadřují osobní názory autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele těchto stránek.

Starší rozhovory

 
   
   
rozhovor
Komfort, pohodlí, klid... to by měla přinášet vyspělá civilizace. Namísto toho jsme téměř bez oddechu vystaveni proudu tisíců změn, ať už v prostředí rodinném, pracovním, společenském nebo přírodním. Lidský mozek se stále rychleji snaží zpracovat nové informace a udržet rovnováhu uvnitř těla i duše. Kam vede civilizační stres a co s jeho následky? Známe cestu k harmonii?  
   

rozhovor s Doc. MUDr. Miroslavem Plzákem, CSc.
Léčba deprese je velmi nadějná

Deprese patří k nejrozšířenějším duševním poruchám. Trpí jí téměř desetina populace a je nejčastější příčinou invalidity. Alespoň krátké období smutku či pocitu selhání poznal snad každý z nás. Kde je však hranice chorobného stavu?

  • Deprese je výraz pro chorobný smutek. Dělící čáru mezi depresí a smutkem ovšem neurčuje ani tak intenzita smutku, jako spíše dlouhodobá ztráta schopnosti se radovat. Při depresi nejsme schopni být v pohodě. Dostaneme se do chapadel myšlenek, že nic nemá cenu, ztrácí se nám smysl života a někdy dokonce pokládáme i ukončení života za vysvobození.

Co je příčinou deprese?

  • Způsobuje ji zhroucení systémů na nervových synapsích. Co způsobuje toto zhroucení nevíme.

Jaké bývají nejčastější příznaky?

  • Deprese je sama o sobě příznakem. Už v pojmu deprese je obsažena nechuť nebo dokonce neschopnost jakékoliv činnosti. Vše, co normálního člověka rozveseluje, depresivně nemocného ničí. Deprese bývá doprovázená poruchou spánku, nechutenstvím a sníženou hybností střev, vyvolávající zácpu. Deprese totiž zpomaluje metabolismus, kdežto smutná nálada ho spíše mobilizuje.

Může ke vzniku choroby přispět osobní tragedie, alkoholismus či dlouhodobý stres?

  • Člověk je na osobní tragedie vybaven a dokáže se jim přizpůsobit. Při intenzivním smutku po velké osobní tragedii někdy dokonce hledá útěchu v práci. Nejsme-li schopni se s tragedií vyrovnat, je to už příznak choroby. Nesmíme ovšem hledat příčinu deprese jen v psychogenní oblasti. Vezměte třeba alkohol. V malé dávce působí euforii, při návykovém užívání se mění v klasickou psychogenní drogu. Způsobuje pak zvláštní druh zoufalství alkoholiků, které je ve skutečnosti depresí. Psychiatři znají i zvýšený počet depresí po sezonních virozách. Bývá doprovodným jevem i u některých vážných nemocí ohrožujících život člověka, jako jsou například nádorová onemocnění. Ke vzniku choroby může přispět i dlouhodobý, neúměrný stres.

Podle statistik praktičtí lékaři často nepoznají depresi jako základní příčinu řady dalších zdravotních potíží. Jak je to možné?

  • Praktický lékař si povšimne zažívacích obtíží nebo bušení srdce a snaží se léčit tyto příznaky. Na depresi často nepomyslí, protože ta se neprojevuje vždy intenzitou chorobně smutné nálady, ale někdy se objevují jen nenápadné chmury.

Jaké jsou dlouhodobé důsledky neléčené nebo včas nerozpoznané deprese?

  • Spočívají téměř výhradně v tom, že nemocný zbytečně dlouho trpí hrůznou nemocí, kterou lze léčit.

Lze depresi překonat vlastními silami, s pomocí rodiny či dobrých přátel?

  • Depresi nejde vlastními silami překonat, to patří k jejím charakteristikám. Pokouší-li se rodina nebo kamarádi nemocného rozveselit, mohou někdy paradoxně jeho stav zhoršit, protože v něm vzbudí přesvědčení, že všichni se dokážou smát – kromě něho. Deprese je symptomem biochemické poruchy mozku a proto musíme především regulovat tuto biochemii vhodně volenými antidepresivy.

A mobilizace vlastních sil?

  • Je k ničemu – jedná-li se ovšem o depresi a nikoliv o smutek. Psychoterapie pomáhá pokud jsme sociálně ohroženi ztrátou rodiny nebo pracovního místa nebo při léčení osobnosti vrozeně oslabené. Skutečnou depresi však lze léčit pouze farmakoterapeuticky.

Jaké jsou vyhlídky nemocných ve srovnání s minulostí?

  • Možnosti vyléčení všech forem depresí jsou dnes mimořádně nadějné. Psychiatr má na rozdíl od minulosti nevídané možnosti volby účinného antidepresiva. Důležité je především nemoc včas rozeznat. Je proto důležité nenechat bez povšimnutí dlouhodobý smutek, bezradnost a zoufalství, které nelze rozptýlit a člověk toho ani není schopen. Mozek pak přestává být schopen dodávat do vědomí jakékoliv kladné emoce.
 
 
   
©deprese.com
 
 
Vlastník a provozovatel stránek:
Designuj! s.r.o.

Autoři textů:
Na tvorbě těchto stránek se podílejí lékaři ze specializovaných pracovišt, zejména z Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice v Brně - Bohunicích, Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové, Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni, Psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc, z Psychiatrického centra Praha a další.
Autoři rozhovorů: Dr. Marie Retková,
Mgr. Hana Šimková, Dr. Allan Gintel.