Untitled Document
kapradi
   
 

více o depresi

 
 
   
když smutek bolí
Už se vám někdy stalo, že vás přestal zajímat svět? Dění kolem vás je nudný černobílý film a vaše osobní trápení je tak silné, že vás nic jiného nezajímá? Když se svými starostmi probíráte, nenacházíte úlevu. Jen rozum vás přiměje pokračovat v činnostech, chodit do práce, mluvit s lidmi a přitom je jedno, co děláte a co se stane. Připadáte si nezajímaví, neschopní, na obtíž... Pak se možná vaše bolest jmenuje deprese.  
 

ČETNOST DEPRESE  

  • Deprese je velmi častá. u každého pátého člověka se alespoň jednou za život objeví klinicky významná porucha nálady. Každoročně jí onemocní kolem 5 % obyvatelstva různého věku, ženy asi 2x častěji než muži.

PŘÍČINY DEPRESE  

  • Jaké jsou příčiny deprese, proč někdo reaguje během svého života rozvojem depresivní poruchy a jiný člověk nikoliv? Odpověď na tuto otázku hledá mnoho vědeckých týmů na celém světě. Úplně jasnou odpověď zatím neznáme. Víme už, že se na depresi podílí řada faktorů, a to u  různých lidí v různé míře. Nejdůležitější z nich jsou vrozené faktory, podmínky vývoje v dětství, stres, psychologické faktory, současná rodinná a pracovní situace. k rozvoji deprese mohou vést i některá tělesná onemocnění, což platí zejména pro starší populaci. Depresivní epizoda může navazovat na ischemickou chorobu srdeční, vysoký krevní tlak, mozkovou příhodu, Parkinsonovu chorobu, cukrovku, revmatizmus, sníženou činnost štítné žlázy, apod. Deprese může také zhoršovat průběh všech těchto onemocnění. Někdy navazuje na bouřlivé hormonální změny po porodu či v klimakteriu. Rozvoj depresse může také souviset s užíváním některých léků (např. prednison) nebo drog a alkoholu. Deprese se může rozvinout rovněž v důsledku stresu. Neznamená to však jednoduše, že stres je příčinou této poruchy. Musí předcházet vrozené nebo získané dispozice. Ale nadměrný stres bývá jejím spouštěčem. Navíc dnes předpokládáme, že se naše reaktivita na stres mění v průběhu života. Zpočátku malé stresy vedou k drobným výkyvům nálady, které ještě nejsou ani pravými depresemi. Dochází však postupně k většímu zcitlivění (senzitizace) na stres a v budoucnu člověk reaguje větší depresí na menší stres. Nakonec se deprese objevují již zcela bez vnější příčiny, často i sezónně, tedy na jaře a na podzim.
  • Příčin deprese je tedy veliké množství. Je dokonce možné říci, že deprese je obecnou reakcí našeho mozku na řadu různých stavů. Mechanismus, který spojuje různé příčiny deprese je relativní nedostatek některých mozkových působků – serotoninu, noradrenalinu nebo dopaminu na nervových zakončeních (synapsích) v mozku. Léky nazývané antidepresiva dokáží postupně zvýšit dostupnost těchto látek a tím pomáhají normalizovat biologickou rovnováhu.
 
 

Kam se obrátit o pomoc?

  • Nejjednodušší a obvyklá cesta vede k vašemu lékaři. Většina praktických lékařů (tzv. obvodních, rodinných nebo všeobecných) již dnes problematice deprese rozumí. Mírnější formy často léčí sami. Tam, kde jsou potíže velmi vážné, je vhodné navštívit psychologa nebo přímo místního psychiatra. Dnes se to děje zcela běžně. Pokud byste si z nějakého důvodu přáli své problémy řešit anonymně, je vhodné se obrátit na anonymní telefonní linky důvěry, krizová centra RIAPS anebo můžete využít naši
    anonymní on-line poradnu.
 
 
   
©deprese.com
 
 
Vlastník a provozovatel stránek:
Designuj! s.r.o.

Autoři textů:
Na tvorbě těchto stránek se podílejí lékaři ze specializovaných pracovišt, zejména z Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice v Brně - Bohunicích, Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové, Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni, Psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc, z Psychiatrického centra Praha a další.
Autoři rozhovorů: Dr. Marie Retková,
Mgr. Hana Šimková, Dr. Allan Gintel.